Tento příběh bude o Oswin. Ale v tomhle příběhu nejspíš neskončí jako dálek.
Ahoj,mé jméno je Oswin. Oswin Oswald. Je mi 18 let. A nevím co ještě bych vám měla říct. Jsem prostě obyčejná holka co si plní svůj sem. Chci cestovat. Je tu tolik míst k vidění. Jednou si takhle sedím ve škole. Nemám co dělat. Rozhlížím se kolem a čtu si z knížky. Najednou uslyším zvláštní zvuky. Něco jako fanfáry. Akorát trochu hlasitější a divnější. Rychle jsem vstala. Zvuk ustal.
Ne Oswin! je to jenom výplod tvé bujné fantazie. Okřikovala jsem se v duchu. Ale stejně jsem se šla podívat za zdrojem toho mého vymyšleného zvuku. Šla jsem pár chodbama. O patro víš a v tom jí spatřila. Bylo to vysoká modrá budka. Jako by mě probodávala pohledem. Dělala zvuky jako lednička.
Oswin! ty by jsi si měla zajít na psychiatrii! je to nemožné! kde by se tady asi vzala modrá budka? Už párkrát jsem měla takovéhle přeludy. Asi mě ty sci-fi seriály trochu berou. Přišla jsem k ní. Natáhla k ní ruku. Byla skutečná. Ale opravdu! cítila jsem jak se něco dotýká mé ruky! byla skutečná! Párkrát jsem si jí obešla a prohlížela si jí od zhora dolů. Běžela jsem pro notes. Musela jsem si jí celou překreslit. Měla jsem tolik desítek nápadů co by to mohlo být. Třeba..přenášedlo,mučírna..ano,všechno je to bláznivé ale tak úžasné napohled. Odložila jsem sešit a tužku na zem. Šla jsem ke vchodu. Teda alespoň myslím že to byl vchod. Zaťukala jsem a o krok poodstoupila. Pořád jako by mě ta budka provrtávala pohledem. Nic se nestalo. Přistoupila jsem k ní zas a znovu zatukala. Najednou se ozvala strašná rána a budka začala pomalu mizet. Chtěla jsem po ní ještě šáhnout ale nahmatala jsem jenom vzduch...
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára
V komentároch nám môžete vždy povedať či sa vám príbeh páčil alebo nie, prípadne čo by ste zmenili, alebo s čím nesúhlasite (t.j. nezhody v seriáli apod.)
Ďakujeme, že nás povzbudzujete pozitívnymi komentármi, dodáva nám to pocit, že to čo píšeme sa niekomu páči, a máme chuť písať ďalej. :))
Admins team.